Zajištěný dluhopis – splacení kryje zástava nebo záruka

Zákon o dluhopisech pojem zajištěný dluhopis výslovně nedefinuje, ale počítá s dluhopisy, u kterých je splacení nebo výplata výnosu zajištěná. Emisní podmínky takové emise musí popsat zástavní právo nebo jiné zajištění a způsob jeho výkonu (§ 9 odst. 3 písm. c)) [1]. U menší veřejné nabídky bez prospektu musí výslovně říct, čím je splacení zajištěné, nebo že zajištěné není (§ 9a odst. 2 písm. m)) [1]. Zástavní právo ve prospěch všech vlastníků drží agent pro zajištění (§ 20) [1]. Ručení nebo záruku dává třetí osoba, například mateřská firma emitenta, a emisní podmínky pak řeknou, kde je smlouva o zajištění investorům přístupná (§ 9 odst. 4) [1].

Při posuzování zajištění v praxi platí, že víc než druh zajištění rozhoduje jeho hodnota a pořadí. Odhadní cena při emisi neříká, za kolik se zástava prodá, až emitent nesplácí. Před vlastníky dluhopisů navíc může stát dřívější zástavní věřitel, třeba banka, která emitentovi půjčila na stejný majetek.

Příklad

Dejme tomu, že ukázková emise (500 kusů s jmenovitou hodnotou 10 000 Kč, tedy 500 × 10 000 = 5 000 000 Kč) je zajištěná zástavou bytového domu s odhadní cenou 6 500 000 Kč. Krytí je 6 500 000 / 5 000 000 = 130 %. Emitent jistinu nesplatí, dům se prodá a po odečtení nákladů zbude 4 000 000 Kč. Pro jednoduchost počítáme jen s jistinou:

• na kus připadne 4 000 000 / 500 = 8 000 Kč,
• investor s 10 kusy dostane 10 × 8 000 = 80 000 Kč,
• na každém kusu mu chybí 10 000 − 8 000 = 2 000 Kč, celkem 10 × 2 000 = 20 000 Kč.

Zbytek může investor po emitentovi dál vymáhat, ale už bez zajištění. Krytí nad sto procent při emisi tedy samo o sobě nezaručuje, že vlastníci dostanou celou jistinu.

Jak zajištění popsat v emisních podmínkách a co dalšího do nich patří, popisuje článek Jak vydat firemní dluhopisy.

Stav k 15. 10. 2026. Nejde o právní radu.

Reference

1. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 9, § 9a a § 20 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-190