Kupónová sazba – roční úrok z jmenovité hodnoty

Kupónová sazba je roční úroková sazba, kterou emitent platí z jmenovité hodnoty dluhopisu, přesněji z její dosud nesplacené části (jistiny). Emisní podmínky ji stanoví jako pevnou (např. 8 % ročně), nebo jako pohyblivou, odvozenou od referenční sazby s přirážkou (§ 16 zákona o dluhopisech zná obě) [1]. Z kupónové sazby, délky období a konvence počítání dnů se spočítá každý kupón.

Sazba je vždy roční, i když se úrok vyplácí častěji. Při pololetní výplatě se tedy za pololetí vyplácí poměrná část podle délky období. Kupónová sazba také není výnos investora. Kdo koupí dluhopis pod jmenovitou hodnotou, má výnos vyšší než sazba, protože úrok dostává z vyšší částky, než zaplatil.

Příklad

Dejme tomu, že dluhopis s jmenovitou hodnotou 10 000 Kč má kupónovou sazbu 8 % ročně, výplatu pololetně k 1. 1. a 1. 7. a konvenci ACT/365. V roce 2027:

• období 1. 1. až 1. 7. 2027 má 181 dní: 10 000 × 0,08 × 181 / 365 = 396,71 Kč,
• období 1. 7. 2027 až 1. 1. 2028 má 184 dní: 10 000 × 0,08 × 184 / 365 = 403,29 Kč.

Dohromady je to 396,71 + 403,29 = 800,00 Kč, tedy přesně 8 % z jmenovité hodnoty. Přestupný rok 2028 má ale 182 + 184 = 366 dní: první pololetí vyjde 10 000 × 0,08 × 182 / 365 = 398,90 Kč, druhé 403,29 Kč a za rok 398,90 + 403,29 = 802,19 Kč. V konvenci 30E/360 má každé pololetí 180 dní a obě vyjdou v každém roce shodně: 10 000 × 0,08 × 180 / 360 = 400 Kč.

Jinou otázku řeší investor, který stejný kus koupil za 9 800 Kč. Dostává stejných 800 Kč ročně, což je 800 / 9 800 = 8,16 % z jeho ceny (tzv. běžný výnos). Jedna sazba v podmínkách tak dává podle konvence a ceny různá čísla a back office musí vědět, které z nich investor v dotazu myslí.

Jak sazba vstupuje do výpočtu úroku k libovolnému dni, ukazuje článek Jak spočítat AÚV.

Stav k 10. 10. 2026. Nejde o právní radu.

Reference

1. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 16 [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-190