BondiePotvrzení o daňovém domicilu je doklad, který vydává správce daně státu, kde je investor daňovým rezidentem. Emitent podle něj u zahraničního investora určí sazbu srážkové daně z úroků.
Česká Finanční správa vydává potvrzení o daňovém domicilu (také potvrzení o daňové rezidenci) českým rezidentům na žádost a pro tyto účely má vlastní tiskopis i vzorové žádosti [2]; zahraniční investor si stejný doklad vyžádá u daňové správy svého státu. Potvrzení obvykle platí na jeden kalendářní rok nebo k určitému dni.
Emitent potřebuje potvrzení od investorů, kteří nejsou českými daňovými rezidenty. Adresa v cizině nestačí, rozhodující je daňová rezidence. Podle ní emitent určí sazbu srážkové daně z úroků. Sazba 15 % platí pro rezidenty států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a států, se kterými má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu či mnohostrannou úmluvu o výměně informací v daňových záležitostech [1]. Pro rezidenty všech ostatních států, tedy států mimo EU a EHP, se kterými Česko žádnou z těchto smluv nemá, je sazba 35 %. Seznam platných smluv o zamezení dvojího zdanění zveřejňuje Ministerstvo financí [3].
Smlouva o zamezení dvojího zdanění může sazbu snížit i pod 15 %, ale jen tomu, kdo příjem skutečně vlastní (například čl. 11 smlouvy se Slovenskem) [4]. Proto si emitent kromě potvrzení obvykle vyžádá i prohlášení o skutečném vlastnictví: investor v něm prohlásí, že úrok přijímá pro sebe, ne jako prostředník za někoho jiného. Potvrzení je pro emitenta doklad, že sazbu zvolil správně.
Příklad
Investor vlastní 10 kusů ukázkové emise s kupónem 138,63 Kč na kus a je daňovým rezidentem státu EU, jehož smlouva s Českem sazbu u úroků nesnižuje. Úrok za období je 10 × 138,63 = 1 386,30 Kč.
- Doložil potvrzení o daňovém domicilu na rok 2026: emitent použije sazbu 15 %: 1 386,30 × 0,15 = 207,945 Kč, dolů na koruny 207 Kč. Daň u nerezidenta počítáme stejně jako u rezidenta, z celého úroku za platbu a dolů na koruny. Zákon u nerezidentů mluví o základu za jednotlivé cenné papíry (§ 36 odst. 3) [1], takže přesný postup je dobré ověřit s daňovým poradcem.
- Potvrzení nedoložil: emitent nemá čím prokázat, že investor je rezidentem státu EU. Kdyby správce daně rezidenci neuznal, může po emitentovi jako plátci chtít daň sazbou 35 %: 1 386,30 × 0,35 = 485,205 Kč, tedy 485 Kč, o 485 − 207 = 278 Kč víc, a rozdíl by šel z kapsy emitenta.
Když potvrzení jen propadne a investor se mezitím nepřestěhoval, back office si obvykle vyžádá nové před další výplatou.
Jak emitent volí sazbu u zahraničních investorů a jaké oznámení podává finančnímu úřadu, řeší článek Srážková daň z úroků dluhopisů a heslo Oznámení o sražené dani.
Stav k 10. 10. 2026. Nejde o právní ani daňovou radu.
Reference
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 36 odst. 1 a 3 a § 38d [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Finanční správa, Informace Generálního finančního ředitelství k vydávání potvrzení o daňovém domicilu [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/danovy-domicil-a-legalizace-overovani-dokumentu/informace-generalniho-financniho
- Ministerstvo financí, Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://mf.gov.cz/cs/zahranici-a-eu/smlouvy-o-zamezeni-dvojiho-zdaneni/prehled-platnych-smluv
- Sdělení č. 100/2003 Sb. m. s., Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění, čl. 11 [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2003-100