Úrokové období je doba, za kterou se počítá jeden kupón: od data emise nebo od předchozí výplaty úroku do nejbližší výplaty. Výše kupónu závisí na tom, kolik dní období má.
Úrokové období je časový úsek vymezený emisními podmínkami, za který se počítá jeden kupón. První období začíná datem emise, každé další dnem výplaty předchozího kupónu a končí dnem následující výplaty. Obvykle se započítá první den období a poslední ne, přesné pravidlo ale určují emisní podmínky. Některé emise a aplikace přiřazují den výplaty ještě končícímu období; počet dní období se tím nemění, jen samotný den výplaty patří k jinému období, což je vidět u alikvotního úrokového výnosu v den výplaty. Délku období dává četnost výplat, u firemních emisí nejčastěji čtvrtletní nebo pololetní.
Na úrokové období se váže většina výpočtů emitenta. Počet dní období vstupuje do kupónu. Od začátku běžícího období se počítá AÚV při úpisu nebo převodu a ke konci období patří rozhodný den. Když výplata připadne na víkend, emisní podmínky by měly říct, jestli se posouvá jen den platby, nebo i konec období.
Příklad
Back office plánuje výplaty prvního roku ukázkové emise, na které počítáme i v ostatních heslech: datum emise 8. 7. 2026, jmenovitá hodnota 10 000 Kč, sazba 5,5 % ročně, čtvrtletní výplata a konvence ACT/365. V prvním roce má emise čtyři úroková období:
| Období | Dní | Kupón na kus 10 000 Kč |
|---|---|---|
| 8. 7. 2026 až 8. 10. 2026 | 92 | 138,63 Kč |
| 8. 10. 2026 až 8. 1. 2027 | 92 | 138,63 Kč |
| 8. 1. 2027 až 8. 4. 2027 | 90 | 135,62 Kč |
| 8. 4. 2027 až 8. 7. 2027 | 91 | 137,12 Kč |
Každý kupón je 10 000 × 0,055 × dny / 365, zaokrouhlený na haléře. Součet dní je 92 + 92 + 90 + 91 = 365 a součet kupónů 138,63 + 138,63 + 135,62 + 137,12 = 550,00 Kč, tedy 5,5 % z jmenovité hodnoty. Období se stejnou četností tedy nejsou stejně dlouhá a kupóny se o pár korun liší. Investor, který se diví, proč dostal v dubnu méně než v lednu, má odpověď v počtu dní.
Jak se z počtu dní od začátku období počítá AÚV, ukazuje článek Jak spočítat AÚV.