BondieDaňový rezident je ten, kdo v daném státě daní všechny své příjmy, protože tam má bydliště nebo se tam obvykle zdržuje (v Česku aspoň 183 dní v roce); firma tam, kde má sídlo nebo vedení. Podle rezidence investora emitent volí sazbu daně z úroků.
Daňový rezident je osoba, která má k určitému státu takový vztah, že v něm podléhá dani ze svých celosvětových příjmů. Fyzická osoba je českým daňovým rezidentem, pokud má v Česku bydliště nebo se tu obvykle zdržuje (§ 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů); obvyklým pobytem se rozumí aspoň 183 dní v kalendářním roce (§ 2 odst. 4) [1]. Právnická osoba je rezidentem, pokud má v Česku sídlo nebo místo vedení (§ 17 odst. 3) [1]. Kdo rezidentem není (nerezident), daní v Česku jen příjmy z českých zdrojů. Mezi ně patří i úroky, které vyplácí český emitent. Jak rezidenci u fyzických osob posuzuje Finanční správa, shrnuje její metodická informace [2].
Rozhoduje rezidence, ne státní občanství ani doručovací adresa. Pokud osoba splňuje podmínky ve dvou státech, rozhodne smlouva o zamezení dvojího zdanění. Zahraniční rezidenci investor dokládá potvrzením o daňovém domicilu.
Příklad
Investor, fyzická osoba, vlastní 10 kusů ukázkové emise s kupónem 138,63 Kč na kus, takže úrok za období je 10 × 138,63 = 1 386,30 Kč.
- Bydlí v Brně: je českým rezidentem. Emitent srazí 15 %: 1 386,30 × 0,15 = 207,945 Kč, dolů na koruny 207 Kč, a investorovi pošle 1 386,30 − 207 = 1 179,30 Kč.
- Bydlí trvale ve Vídni a v Česku je pracovně 100 dní v roce: obvykle se tu tedy nezdržuje a je nerezidentem. Rakousko je stát EU, takže zákonná sazba je také 15 % a emitent srazí stejných 207 Kč. Daň u nerezidenta počítáme stejně jako u rezidenta, z celého úroku za platbu a dolů na koruny. Zákon u nerezidentů mluví o základu za jednotlivé cenné papíry (§ 36 odst. 3) [1], takže přesný postup je dobré ověřit s daňovým poradcem.
Smlouva s Rakouskem může sazbu ještě snížit. K tomu investor doloží potvrzení o rezidenci a prohlášení o skutečném vlastnictví, tedy prohlášení, že úrok přijímá pro sebe, ne jako prostředník za někoho jiného. O kolik smlouva sazbu snižuje, je potřeba ověřit v jejím textu.
Kdyby byl stejný investor rezidentem státu mimo EU a EHP, se kterým Česko nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani o výměně informací, byla by sazba 35 %: 1 386,30 × 0,35 = 485,205 Kč, tedy 485 Kč. Emitent by srazil o 485 − 207 = 278 Kč víc. Doklad o rezidenci si proto emitent vyžádá už při úpisu. Riziko bez dokladu nese on: když sazbu určí jen podle státu, který investor uvedl, a ukáže se, že měla být vyšší, chybějící daň vymáhá finanční úřad po emitentovi jako plátci (§ 38d odst. 5 zákona o daních z příjmů) [1], ne po investorovi.
Sazby podle druhu investora a odvod daně jsou v článku Srážková daň z úroků dluhopisů.
Stav k 10. 10. 2026. Nejde o daňovou ani právní radu.
Reference
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 2, § 17, § 22, § 36 a § 38d [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Generální finanční ředitelství, Informace k určování daňové rezidence fyzických osob [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/GFR_met_informace_danova_rezidence_2026_FS.pdf