BondieSmlouva o zamezení dvojího zdanění rozdělí právo zdanit příjem mezi dva státy. U úroků obvykle smí stát zdroje, tady Česko, srazit jen omezenou sazbu, nebo je nesmí zdanit vůbec, takže smlouva může snížit daň, kterou emitent srazí zahraničnímu investorovi.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění je mezinárodní smlouva mezi dvěma státy, která rozděluje právo zdanit příjmy jejich rezidentů. Bez ní by úrok z českého dluhopisu vyplacený investorovi z ciziny mohl být zdaněn dvakrát: srážkou v Česku a znovu ve státě, kde investor žije. Smlouva určí, který stát smí příjem zdanit, a u úroků obvykle omezí daň ve státě zdroje na určitou sazbu. Některé smlouvy přiznávají právo zdanit úroky jen státu rezidence; například podle smlouvy se Slovenskem zdaňuje úroky, které skutečně vlastní slovenský rezident, jen Slovensko (čl. 11 odst. 1) [3]. Česko má takových smluv několik desítek, jejich přehled zveřejňuje Ministerstvo financí [2], a mají přednost před zákonem o daních z příjmů (§ 37) [1].
Pro emitenta má smlouva dva dopady. Sazbu 15 % místo 35 % použije u rezidentů států EU a EHP a států, se kterými má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu či mnohostrannou úmluvu o výměně informací v daňových záležitostech (§ 36 odst. 1) [1]. Konkrétní smlouva navíc může sazbu u úroků snížit pod 15 %. Splnění podmínek smlouvy musí mít emitent doložené, v praxi potvrzením o daňovém domicilu a prohlášením o skutečném vlastnictví příjmu: investor v něm prohlásí, že úrok přijímá pro sebe, ne jako prostředník za někoho jiného. Sazby se stát od státu liší, a proto je potřeba číst konkrétní smlouvu.
Příklad
Dejme tomu, že smlouva se státem investora omezuje daň z úroků na 5 % a investor, daňový rezident tohoto státu, vlastní 10 kusů ukázkové emise s kupónem 138,63 Kč, takže úrok za období je 10 × 138,63 = 1 386,30 Kč.
- Doložil potvrzení o rezidenci i prohlášení o skutečném vlastnictví: emitent srazí 5 %, tedy 1 386,30 × 0,05 = 69,315 Kč, dolů na koruny 69 Kč.
- Doložil jen potvrzení o rezidenci: emitent použije zákonnou sazbu 15 %, 1 386,30 × 0,15 = 207,945 Kč, tedy 207 Kč, a srazí o 207 − 69 = 138 Kč víc. Investor pak může o vrácení rozdílu žádat; u kterého úřadu a jakým postupem, je otázka pro daňového poradce.
Deset procentních bodů tak u investora s deseti kusy dělá na jedné výplatě 138 Kč.
Daň u nerezidenta počítáme v obou případech stejně jako u rezidenta, z celého úroku za platbu a dolů na koruny. Zákon u nerezidentů mluví o základu za jednotlivé cenné papíry (§ 36 odst. 3) [1], takže přesný postup je dobré ověřit s daňovým poradcem.
Jak emitent volí sazbu u zahraničních investorů, rozebírá článek Srážková daň z úroků dluhopisů.
Stav k 10. 10. 2026. Nejde o daňovou ani právní radu.
Reference
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 36 a § 37 [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Ministerstvo financí, Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://mf.gov.cz/cs/zahranici-a-eu/smlouvy-o-zamezeni-dvojiho-zdaneni/prehled-platnych-smluv
- Sdělení č. 100/2003 Sb. m. s., Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění, čl. 11 [on-line]. [cit. 2026-10-10]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2003-100