Emitent smí dluhopisy splatit před datem splatnosti, jen když to emisní podmínky připouštějí a stanoví pro to pravidla. Investor pak dostane jmenovitou hodnotu, poměrný výnos za dny od začátku úrokového období do dne splacení a prémii, pokud ji podmínky stanoví.
Emitent vydal emisi splatnou v říjnu 2029 s kupónem 5,5 % ročně. Po necelých dvou letech si umí půjčit levněji, nebo prodal projekt a peníze už nepotřebuje. Nabízí se emisi splatit dřív. Zákon o dluhopisech to dovoluje jen tehdy, když s tím počítají emisní podmínky, a i samotný výpočet má několik míst, kde se dá splést. Na ukázkové emisi spočítáme, kolik investor dostane na kus, a podíváme se, kdy se předčasné splacení emitentovi vůbec vyplatí.
Emise je stejná jako v ostatních článcích, emisní podmínky o předčasném splacení jsou vymyšlené (dejme tomu, že je emitent takto napsal):
Předčasné splacení dluhopisů – kdy ho emitent smí
Emitent, který chce splatit dluhopisy před datem splatnosti, se nejdřív podívá do emisních podmínek. Splatit dřív smí jen tehdy, když emisní podmínky takový způsob splacení připouštějí a stanoví pro něj pravidla (§ 19 odst. 2 zákona o dluhopisech) [1]. Zákon počítá s tím, že podmínky popíšou i způsob předčasného splacení (§ 9 odst. 3 písm. h) [1]. Když v podmínkách nic není, emitent předčasné splacení investorům vnutit nemůže.
Bez takového ustanovení má emitent dvě cesty. Může navrhnout změnu emisních podmínek, ke které potřebuje předchozí souhlas schůze vlastníků (§ 10 odst. 1) [1], a pro změnu podmínek hlasují aspoň tři čtvrtiny hlasů přítomných vlastníků (§ 23 odst. 4) [1]. Nebo může investorům nabídnout odkup za dohodnutou cenu a každý investor se rozhodne sám. Odkoupené dluhopisy jsou pak vlastní dluhopisy emitenta, které nezanikají, pokud emitent nerozhodne jinak (§ 15a) [1].
Předčasné splacení na žádost vlastníka má vlastní pravidla. Vlastník dluhopisu může žádat předčasné splacení, jen když to podmínky připouštějí nebo když to stanoví zákon (§ 19 odst. 3) [1]. Zákon to dává třeba vlastníkovi, který na schůzi hlasoval proti změně zásadní povahy nebo se schůze nezúčastnil (§ 23 odst. 5) [1].
Co musí emisní podmínky o předčasném splacení říct
Emitent, který předčasné splacení do emisních podmínek teprve píše, by měl odpovědět na otázky, které bude back office při splacení řešit:
- kdo smí o splacení rozhodnout (jen emitent, nebo i vlastník na žádost),
- jestli jde splatit jen celou emisi, nebo i část, a jak se v tom případě vyberou kusy,
- ke kterému dni (jen ke dni výplaty úroku, nebo kdykoli),
- jak dlouho předem a jakým způsobem emitent splacení oznámí,
- kolik vyplatí: jmenovitou hodnotu, poměrný výnos a případnou prémii,
- jaký je rozhodný den pro splacení.
Prémie je částka navíc, kterou emitent zaplatí za to, že investor přijde o budoucí kupóny. Podmínky ji obvykle určují procentem z jmenovité hodnoty a často klesá, čím blíž je splatnost. Emisní podmínky mohou také určit, že se při předčasném splacení nemusí splatit celá jmenovitá hodnota, pokud vlastník dostane aspoň emisní kurz, který zaplatil (§ 19 odst. 2) [1]. Zákon to neomezuje na určitý druh dluhopisu, smysl to má hlavně u dluhopisu, jehož výnos tvoří rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem.
Jak se předčasné splacení spočítá
Emitent z příkladu oznámí investorům nejpozději 7. 2. 2028, že celou emisi splatí 8. 3. 2028, tedy uprostřed úrokového období od 8. 1. 2028 do 8. 4. 2028. Investor dostane za každý kus tři části:
částka na kus = jmenovitá hodnota + poměrný výnos + prémie
poměrný výnos = jmenovitá hodnota × sazba × dny / 365
kde:
- jmenovitá hodnota … 10 000 Kč,
- sazba … roční kupónová sazba 5,5 %,
- dny … počet dní od začátku úrokového období do dne splacení v konvenci ACT/365,
- prémie … částka podle emisních podmínek, u nás 1 % jmenovité hodnoty.
Výsledkem je částka, kterou investor dostane za jeden kus před srážkovou daní. Poměrný výnos se počítá stejně jako AÚV při úpisu, jen ke dni splacení. Od 8. 1. 2028 do 8. 3. 2028 je 60 dní (rok 2028 je přestupný a únor má 29 dní):
poměrný výnos = 10 000 × 0,055 × 60 / 365 = 90,4110 Kč ≈ 90,41 Kč
prémie = 10 000 × 1 % = 100 Kč
na kus = 10 000 + 90,41 + 100 = 10 190,41 Kč
Pro kontrolu spočítáme poměrný výnos jinak, jako poměrnou část celého kupónu za období: 137,12 × 60 / 91 = 90,4088 Kč ≈ 90,41 Kč. Vyšlo stejně.
Investor s 10 kusy dostane:
| Část | Na kus | 10 kusů |
|---|---|---|
| jmenovitá hodnota | 10 000 Kč | 100 000 Kč |
| poměrný výnos | 90,41 Kč | 904,10 Kč |
| prémie | 100 Kč | 1 000 Kč |
| Celkem | 10 190,41 Kč | 101 904,10 Kč |
Poměrný výnos zaokrouhlujeme na kus a násobíme počtem kusů, stejně jako kupón při běžné výplatě: 10 × 90,41 = 904,10 Kč. Jiné pravidlo zaokrouhlení by musely stanovit emisní podmínky.
Z poměrného výnosu emitent srazí srážkovou daň stejně jako z kupónu. U fyzické osoby z ČR je to 15 % z úhrnu za platbu, zaokrouhleno na koruny dolů: 904,10 × 15 % = 135,615 → 135 Kč. Jak zdanit prémii, záleží na tom, jak ji podmínky vymezí, a je to otázka pro daňového poradce. Zákon o daních z příjmů u fyzických osob počítá i s příjmem z předčasného splacení jako s rozdílem mezi vyplacenou částkou a cenou, za kterou investor dluhopis nabyl (§ 8 odst. 2) [2].
Co z toho plyne pro emitenta: kdy se splacení vyplatí
Emitent, který o předčasném splacení uvažuje, porovná, kolik ušetří na kupónech, s tím, kolik ho splacení stojí. Z pohledu investora je to naopak. Místo celého kupónu 137,12 Kč za období dostane jen 90,41 Kč a o další kupóny do 8. 10. 2029 přijde. Prémie mu to vynahradí jen zčásti.
Na jednom kusu emitent nezaplatí zbytek kupónu za běžící období, 137,12 − 90,41 = 46,71 Kč, a šest dalších kupónů do splatnosti: 137,12 + 138,63 + 138,63 + 135,62 + 137,12 + 138,63 = 825,75 Kč. Celkem je to 46,71 + 825,75 = 872,46 Kč na kus. Za celou emisi:
- nezaplacené kupóny 500 × 872,46 = 436 230,00 Kč,
- prémie 500 × 100 = 50 000 Kč,
- rozdíl 436 230,00 − 50 000 = 386 230,00 Kč.
Jenže jistinu 5 000 000 Kč musí emitent na zbývajících 19 měsíců sehnat jinde. Hrubý odhad bez časové hodnoty peněz: nové peníze se vyplatí, když budou stát méně než zhruba 386 230,00 / 5 000 000 / (19 / 12) = 4,88 % ročně. Za mě je předčasné splacení hlavně pojistka pro případ, kdy emitent peníze přestane potřebovat. Na samotné refinancování musí sazby klesnout výrazně, protože kromě prémie platí emitent i náklady nové emise nebo úvěru.
Den splacení, rozhodný den a oznámení investorům
Když se emitent pro splacení rozhodne, oznámí ho způsobem, který určují emisní podmínky, v příkladu nejpozději 7. 2. 2028, tedy 30 dní předem. Splacení dostane ten, kdo je vlastníkem k rozhodnému dni. Zákon o dluhopisech dovoluje, aby rozhodný den předcházel splatnosti nejvýš o 30 dní (§ 17 odst. 1) [1], a emisní podmínky obvykle stejné pravidlo použijí i pro předčasné splacení. U nás je rozhodný den 27. 2. 2028.
Pro back office je předčasné splacení stejná práce jako výplata jistiny při splatnosti: seznam vlastníků k rozhodnému dni, kontrola účtů, srážková daň a příkaz do banky, jak popisuje článek Výplata úroků z dluhopisů. Navíc přibude vrácení listin u listinných dluhopisů, pokud ho podmínky vyžadují. Když emitent vydal kupóny jako samostatné cenné papíry, vrací se při předčasném splacení i kupóny, které ještě nejsou splatné, jinak se jejich hodnota odečte (§ 19 odst. 4) [1].

Rozhodný den bývá v evidenci údajem emise, jako na snímku z ukázky Bondie, kde se zadává počtem dní před výplatou.
Částečné splacení, víkend a žádosti po schůzi vlastníků
Výpočet na kus je jednoduchý. Víc práce dají back office situace, které emisní podmínky neřeší.
Emitent splácí jen část emise
Emitent splácí třeba polovinu emise a podmínky říkají, že poměrně u všech vlastníků. Investor s 10 kusy pak dostane splaceno 10 × 50 % = 5 kusů. U lichého počtu kusů ale polovina nevyjde a podmínky musí říct, jak zaokrouhlit. Druhou možností je los, který vybere celé kusy. Emitent pak musí umět doložit, jak los proběhl.
Den splacení připadne na víkend
Emitent určí den splacení, který připadne na sobotu. Pro výplatu platí pravidlo z emisních podmínek pro dny výplat, ale u poměrného výnosu je potřeba vědět, jestli se počítá do původního dne, nebo do dne, kdy peníze skutečně odejdou. Rozdíl jsou dva dny úroku na každém kusu.
Investoři žádají splacení po schůzi vlastníků
Schůze vlastníků schválí změnu zásadní povahy a vlastníci, kteří hlasovali proti nebo nepřišli, žádají předčasné splacení jmenovité hodnoty s poměrným výnosem. Žádost podávají do 30 dnů od zpřístupnění usnesení a emitent platí do 30 dnů od doručení žádosti (§ 23 odst. 5) [1]. Emitent tedy musí mít peníze připravené dřív, než ví, kolik investorů se ozve.
Závěr
- Předčasné splacení emitentem je možné, jen když ho emisní podmínky připouštějí a popisují, jinak zbývá změna podmínek se souhlasem schůze nebo dobrovolný odkup.
- Investor dostane jmenovitou hodnotu, poměrný výnos do dne splacení a prémii, v příkladu 10 190,41 Kč na kus.
- Poměrný výnos se zaokrouhluje na kus jako kupón a daň se z něj sráží stejně, zdanění prémie je otázka pro poradce.
- Rozhodný den a oznámení se řídí podmínkami a zákonem stejně jako u řádné splatnosti.
Stav k 15. 10. 2026. Nejde o právní ani daňovou radu.
Reference
- Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 9, § 10, § 15a, § 17, § 19 a § 23 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-190
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 8 a § 36 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
Související články
- Změna účtu před výplatou: jak ověřit, že nejde o podvod
Den před výplatou úroku přijde e-mail, že investor má nový účet. Jak žádost ověřit, kdy ji odložit a co dělat, když úrok už odešel podvodníkovi?
Výplaty a splacení · Back office · 15. 10. 2026 - Úmrtí investora: co emitent udělá s dluhopisy a úrokem
Pozůstalí oznámí, že investor zemřel, a za pár týdnů je výplata úroku. Smí emitent platit na účet zůstavitele a co potřebuje k zápisu dědiců?
Výplaty a splacení · Back office · 15. 10. 2026 - Výplata úroků z dluhopisů: postup pro emitenta
Výplata úroků přijde jednou za čtvrtletí a postup nikdo nemá v ruce. Co emitent zkontroluje před příkazem do banky a kdy odvede sraženou daň?
Výplaty a splacení · Back office · 10. 10. 2026