Online objednávka dluhopisů na webu emitenta

Emitent, který nabízí dluhopisy veřejně, má na webu obvykle objednávku v PDF. Investor ji stáhne, vytiskne, podepíše a pošle sken e-mailem. Back office pak údaje přepisuje do evidence a u nečitelného rukopisu zjišťuje, jestli je v čísle účtu jednička, nebo sedmička. Online formulář přepisování ušetří, otevře ale tři otázky: kde leží osobní údaje, než je má emitent u sebe, kdo žádost zkontroluje a co když investor odešle formulář dvakrát. Ukážu, jak to řeší modul Online prodej v Bondie, od formuláře na webu emitenta až po objednávku v evidenci.

Online objednávka dluhopisů – žádost, ne hotová smlouva

Investor, který vyplní formulář na webu, odesílá nezávaznou žádost o úpis. Smlouva tím nevzniká, protože formulář žádost výslovně označí za nezávaznou a přijetí si vyhradí emitent. Jinak by se nabídka na webu za určenou cenu mohla považovat za návrh smlouvy, který investor odesláním přijímá (§ 1732 odst. 2 občanského zákoníku) [3]. Smlouva vznikne způsobem, který určují emisní podmínky, typicky podpisem nebo zaplacením. Je to dáno tím, že emitent musí žádost nejdřív zkontrolovat: jestli investora zná, jestli jsou údaje úplné a jestli má ještě volné kusy. Teprve po přijetí žádosti pošle investorovi e-mail s přesnou částkou, platebními údaji a smlouvou. Přesná částka se liší od součtu jmenovitých hodnot, protože investor k ceně doplácí úrok narostlý od začátku úrokového období (jak se počítá, ukazuje článek Jak spočítat AÚV).

Formulář, který ukazuje emisi a cenu a dovolí ji objednat, je veřejná nabídka (čl. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/1129) [4]. Platí pro ni stejná pravidla jako pro nabídku na papíře: povinnost prospektu nebo výjimka z ní podle nařízení a zákona o podnikání na kapitálovém trhu a povinný obsah emisních podmínek (§ 9, u podlimitní nabídky § 9a zákona o dluhopisech) [1]. Ty rozebírá článek Jak vydat firemní dluhopisy. Online formulář je kanál, kterým emitent prodává bez prostředníka. Právní režim nabídky nemění.

Co investor vyplní ve formuláři

Investor projde na webu emitenta tři kroky. V prvním vybere emisi a počet kusů a vpravo vidí souhrn, ve druhém vyplní své údaje a ve třetím si otevře dokumenty k emisi, potvrdí prohlášení a žádost odešle.

Ve druhém kroku formulář chce totéž, co papírová objednávka, a navíc dvě věci, které na papíře často chybí:

• Ověřený e-mail. Investor zadá e-mail a formulář mu na něj pošle kód. Bez kódu žádost neodejde, takže na adrese opravdu někdo čte poštu a potvrzení objednávky nezapadne.
• Účet pro výplatu na jméno investora. Formulář upozorní, že za dluhopisy má investor platit z tohoto účtu. Z něj pak emitent vyplácí úroky a jistinu.

Dál formulář chce prohlášení, zda je investor politicky exponovaná osoba, u firmy i to, kdo za ni jedná, a nepovinně kód prodejce, pokud investora získal obchodník. Ve třetím kroku jsou dokumenty emise s upozorněním na riziko, informace pro spotřebitele, odkaz na informace o zpracování osobních údajů, které emitent jako správce musí investorovi dát [2], a nepovinný souhlas se zasíláním nabídek dalších emisí.

Online nabídka má dvě omezení. Obsahuje jen listinné dluhopisy a emise jediného emitenta, protože formulář uvádí jednoho prodávajícího a jednoho správce osobních údajů. Fyzická osoba může online žádat s českým rodným číslem a adresou v Česku, ostatní investory formulář odkáže na kontakt emitenta.

Kde žádost leží, než ji emitent stáhne

Evidence emitenta běží na jeho vlastním serveru ve vnitřní síti (on-premise) a z internetu do ní nikdo nevidí. Formulář proto nemůže poslat žádost přímo do ní. Mezi formulářem a evidencí stojí schránka, malá aplikace na hostingu emitenta, nejlépe na jiné subdoméně než formulář.

Žádost se zašifruje už v prohlížeči investora a do schránky dorazí zašifrovaná. Přečíst ji umí jen evidence u emitenta, dodavatel aplikace ani provozovatel hostingu k obsahu přístup nemají. Evidence se schránky každých 5 minut zeptá na nové žádosti a stáhne je, back office může stažení spustit i hned tlačítkem. Schránka stažené žádosti do 7 dní smaže, nevyzvednuté do 30 dní.

Výpadek jedné strany proto žádost neztratí. Když stojí server evidence (třeba při aktualizaci), formulář dál přijímá a žádosti čekají ve schránce. Když stojí hosting, formulář investorovi řekne, že příjem teď není dostupný, a administrátor vidí v evidenci chybu stahování.

Kontrola žádosti v back office

Stažené žádosti se objeví ve frontě Online žádosti. Do přijetí z nich nevzniká objednávka a nic se nerezervuje, takže žádost, kterou nikdo nezkontroloval, neubere kusy z emise.

Back office u každé žádosti vidí dvě nápovědy. Shoda znamená, že investor už je v evidenci klientem (podle rodného čísla, IČO nebo e-mailu). Při shodě podle rodného čísla nebo IČO aplikace nabídne přijetí k tomuto klientovi a jeho kartu nepřepíše, jen ukáže rozdíly v údajích. Duplicita upozorní na jinou žádost se stejným obsahem. V praxi se běžně stává, že investor odešle formulář dvakrát, protože si po prvním odeslání nebyl jistý, jestli prošel. Druhou žádost pak back office odmítne.

Žádost, kterou nešlo přečíst nebo která neprošla kontrolou formátu, jde do Karantény. Uloží se u ní jen důvod a back office ji odmítne nebo se investorovi ozve. Do karantény se dostane třeba žádost ze staré verze formuláře s údaji, které evidence nezná.

U nového klienta chybí kontrola proti sankčnímu seznamu, protože investor je v evidenci poprvé. Přijetí proto vyžaduje vědomé potvrzení a kontrolu je potřeba zapsat na kartě klienta, než s ním emitent uzavře obchod. Prohlášení „jsem politicky exponovaná osoba“ se ke klientovi zapíše s datem žádosti a evidence na něj upozorní.

Po přijetí žádosti pokračuje běžná objednávka

Přijetím žádosti vznikne obyčejná objednávka a další postup je stejný jako u papírové: potvrzení s platebními údaji, platba, spárování a úpis. Jedna kontrola přibude u platby. Když první peníze přijdou z účtu, který nezní na jméno klienta, párování na to upozorní a back office ověří, odkud peníze jsou.

Žádosti nesou i kód prodejce, pokud ho investor zadal. Obchodník pak vidí žádosti se svým kódem a emitent ví, komu online prodej připsat. Odmítnuté žádosti aplikace po roce zobrazuje už bez osobních údajů.

Které emise formulář nabízí a jak příjem zastavit

Administrátor emitenta určuje, které emise formulář nabízí, s odkazem na dokument emise a lhůtou nabídky. Změna se do formuláře propíše při příští synchronizaci se schránkou, nejpozději do 5 minut. Při spamu nebo podezření na útok jde příjem žádostí jedním tlačítkem pozastavit. Formulář pak nové žádosti nepřijme a ty, které už jsou ve frontě, jdou dál vyřídit. Hosting kvůli tomu vypínat není potřeba.

Závěr

Online objednávka mění hlavně začátek práce back office. Údaje zadá investor a ověří svůj e-mail, žádost čeká zašifrovaná na hostingu emitenta a objednávka vznikne až po kontrole člověkem. Kontrolu nic nenahrazuje: back office dál posuzuje shodu s existujícím klientem, dvakrát odeslané žádosti a u nového investora kontrolu proti sankčnímu seznamu. Zbytek postupu od platby po úpis zůstává stejný jako u papírové objednávky.

Stav k 15. 10. 2026. Nejde o právní radu.

Reference

1. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 9 a 9a [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-190
2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), čl. 13 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R0679
3. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1732 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 o prospektu, čl. 2 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R1129