Odvod srážkové daně z úroků: do kdy, kam a co podat

Emitent v den výplaty srazí investorům daň z úroků a pošle jim úrok po zdanění. Sražené peníze ale nepatří jemu, je to daň investorů a emitent ji jako plátce musí do zákonné lhůty poslat finančnímu úřadu. Když ji pošle pozdě, na špatný účet nebo s jiným symbolem, úřad ji u daně nenajde a eviduje nedoplatek. Projdeme to v pořadí, v jakém to back office po výplatě řeší: lhůta, účet, symbol, podání a nakonec opravy.

Příklady v článku stojí na výplatě ukázkové emise:

Odvod srážkové daně: do kdy

Emitent srazí daň v den výplaty úroku. Povinnost srazit daň vzniká při výplatě, poukázání nebo připsání úroku investorovi (§ 38d odst. 1 zákona o daních z příjmů) a sraženou daň emitent odvede svému místně příslušnému finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci výplaty, kdy měl povinnost daň srazit (§ 38d odst. 3) [1]. Rozhoduje tedy měsíc výplaty a den v měsíci na lhůtu vliv nemá. Výplata poslední den v měsíci a výplata o den později mají lhůtu odvodu o měsíc jinou.

U výplaty 8. 1. 2027 končí lhůta 28. 2. 2027. Je to neděle, a když konec lhůty připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den (§ 33 odst. 4 daňového řádu) [2]. Daň je tedy potřeba odvést do 1. 3. 2027.

Pozor na to, co znamená „odvést“. U bankovního převodu je dnem platby den, kdy peníze přijdou na účet finančního úřadu, ne den, kdy emitent odeslal příkaz (§ 166 odst. 1 písm. a) daňového řádu) [2]. Finanční úřady přijímají i okamžité platby, které se připíšou hned, i o víkendu [4]. Běžný převod je ale bezpečnější poslat pár dní před koncem lhůty. Když daň dorazí pozdě, vzniká od čtvrtého dne po splatnosti úrok z prodlení, jehož výše odpovídá úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 odst. 2 písm. a) a odst. 4 daňového řádu) [2].

Na snímku je oddíl Odvod srážkové daně z ukázky aplikace Bondie. Každá výplata emise má vlastní řádek se sraženou daní, termínem „Odvést do“ a stavem. Starší výplaty mají odvod provedený s datem, u poslední čeká žádost o proplacení a příkaz pro banku jde stáhnout ve formátu SEPA XML nebo ABO.

Dva účty finančního úřadu: daň fyzických a právnických osob

Emitent posílá daň vždy svému finančnímu úřadu, tedy úřadu příslušnému podle sídla emitenta. Bydliště investorů na tom nic nemění. Každý finanční úřad má pro srážkovou daň dva účty. Liší se předčíslím: daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby má předčíslí 7720, daň právnických osob 7712 (stav k 1. 1. 2026) [3]. Za předčíslím následuje číslo (matrika) konkrétního finančního úřadu a kód banky 0710, tedy České národní banky [3] [4]. Emitenti, kteří spadají pod Specializovaný finanční úřad, mají účty v samostatném seznamu na stejné stránce Finanční správy [3].

Který účet použít, určuje druh příjemce, kterému se daň srazila. Na účet fyzických osob jde daň všech fyzických osob, rezidentů i nerezidentů, včetně podnikatelů. Na účet právnických osob jde daň zahraničních firem. České firmě se daň nesráží, takže z jejího úroku se nic neodvádí.

V ukázkové emisi při výplatě 8. 1. 2027 má 20 fyzických osob po 10 kusech úrok 10 × 138,63 = 1 386,30 Kč. Každé se srazí 1 386,30 × 0,15 = 207,945 Kč, dolů na koruny 207 Kč, a za všechny 20 × 207 = 4 140 Kč. Zbylých 300 kusů drží česká firma, takže emitent odvádí jedinou platbu 4 140 Kč na účet fyzických osob.

Dejme tomu, že by stejných 300 kusů místo české firmy držela firma ze státu EU, které se sráží 15 %. Její úrok je 300 × 138,63 = 41 589,00 Kč a srážka 41 589,00 × 0,15 = 6 238,35 Kč, tedy 6 238 Kč. Ze stejné výplaty pak odcházejí dvě platby: 4 140 Kč na účet fyzických osob a 6 238 Kč na účet právnických osob, dohromady 4 140 + 6 238 = 10 378 Kč.

Variabilní symbol a jedna platba za výplatu

Když back office zadává příkaz k odvodu, vyplní kromě účtu i variabilní symbol. Podle něj finanční úřad pozná, čí daň přišla. Emitent s přiděleným DIČ uvádí jeho kmenovou část, tedy číslice za písmeny CZ. Specifický symbol se u běžné platby daně nevyplňuje a konstantní je nepovinný [4].

Finanční úřad páruje platbu podle účtu (druh daně) a variabilního symbolu (kdo platí), výplatu z ní nepozná. Back office proto obvykle posílá jednu platbu za každou výplatu a každý druh příjemce, i když by šlo daň z více výplat sečíst. Při kontrole nebo u ročního vyúčtování se pak každá platba dá přiřadit ke konkrétní výplatě bez dohledávání.

Co emitent podává finančnímu úřadu

Kromě peněz podává emitent finančnímu úřadu i informace o tom, komu a z čeho daň srazil. Ustanovení § 38d ukládá plátci srážkové daně odvod a roční vyúčtování, § 38da u nerezidentů oznámení [1]. Samostatné hlášení ke každému odvodu zákon o daních z příjmů u úroků z dluhopisů nepředepisuje, finanční úřad se o dani dozví z platby, z oznámení a z vyúčtování.

Oznámení o sražené dani u nerezidentů

Když emitent vyplatí úrok daňovému nerezidentovi a srazí z něj daň, podává oznámení o sražené dani ve stejné lhůtě jako odvod, u našeho příkladu tedy do 1. 3. 2027. Úrok, ze kterého nic nesrazil, protože je osvobozený nebo ho smlouva o zamezení dvojímu zdanění v Česku nezdaňuje, oznamuje do 31. ledna následujícího roku, a to jen nad 300 000 Kč jednomu nerezidentovi za měsíc (§ 38da odst. 2 a 5) [1]. Oznámení je formulářové podání (§ 38da odst. 3) a emitent, který má zřízenou datovou schránku ze zákona (např. firma zapsaná v obchodním rejstříku), ho podává jen elektronicky (§ 72 odst. 6 daňového řádu, stejně musí podávat i emitent s povinným auditem) [2]. Komu se sráží jaká sazba, rozebírá článek Nerezident a srážková daň z úroků.

Roční vyúčtování srážkové daně

Po skončení kalendářního roku podává emitent za všechny výplaty roku vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby (§ 38d odst. 9) [1], a to zvlášť za daň sraženou fyzickým osobám a zvlášť za daň sraženou firmám, stejně jako jdou odvody na dva účty [5]. Podává ho do 3 měsíců po skončení kalendářního roku (§ 137 odst. 2 daňového řádu). Lhůta končí 1. dubna a nejde ji prodloužit (§ 137 odst. 3) [2]. Za rok 2027 je to do 3. 4. 2028, protože 1. 4. 2028 je sobota. Vyúčtování musí sedět se součtem skutečně sražené a odvedené daně. Proč se ten součet liší od 15 % z úroků všech investorů, ukazuje článek Zaokrouhlení srážkové daně.

Chyba v odvodu: méně, víc, nebo na druhý účet

Back office po odvodu porovná, kolik daně emitent srazil a kolik odešlo na účty finančního úřadu. Když čísla nesedí, záleží na tom, kde chyba vznikla.

Emitent odvedl méně, než srazil

Při zadání příkazu se stane překlep nebo emitent na jednu ze dvou plateb zapomene. Sraženou daň, která na úřad nedorazila, je potřeba doplatit co nejdřív, protože od čtvrtého dne po původní splatnosti běží úrok z prodlení (§ 252 daňového řádu) [2]. Jiný případ je, když emitent investorovi srazil méně, než měl, např. nižší sazbou. Pak chybějící daň platí ze svého jako plátce (§ 38d odst. 5 zákona o daních z příjmů) [1] a pokud už podal roční vyúčtování, podá do konce měsíce, který následuje po měsíci zjištění, dodatečné vyúčtování a rozdíl ve stejné lhůtě zaplatí (§ 141 odst. 1 daňového řádu) [2]. Co znamená odpovědnost plátce, vysvětluje heslo Plátce daně.

Emitent odvedl víc nebo na druhý účet

Emitent pošle víc, než srazil, nebo daň fyzických osob omylem na účet právnických osob. Na osobním daňovém účtu, kam peníze přišly, vznikne přeplatek. Přeplatek správce daně nejdřív použije na nedoplatek emitenta na jiném jeho účtu (§ 154 odst. 2 daňového řádu), takže u záměny účtů se obvykle vyrovná sám. Když nedoplatek nikde není, zůstane přeplatek na účtu jako platba na další daň a emitent může požádat o jeho vrácení nebo převod (§ 155 odst. 1) [2]. V praxi platí, že je lepší finančnímu úřadu záměnu rovnou písemně vysvětlit, než čekat, až ji úřad najde sám.

Investorovi se srazilo víc, než měl

Investor po výplatě doloží, že mu patří nižší sazba, a emitent zjistí, že mu srazil víc. Odvod v tom případě odpovídal tomu, co emitent opravdu srazil. Přeplatek patří investorovi: emitent mu ho vrátí a podá dodatečné vyúčtování a finanční úřad mu rozdíl vrátí do 30 dnů od doložení vrácení (§ 235 odst. 3 daňového řádu). Postup podle daňového řádu popisuje oddíl o opravě v článku Srážková daň z úroků dluhopisů.

Závěr

Odvod srážkové daně z úroků má tři části, které je potřeba hlídat u každé výplaty: lhůtu do konce následujícího měsíce (posunutou z víkendu na pracovní den a počítanou podle připsání peněz), správný účet podle toho, komu se daň srazila, a DIČ emitenta jako variabilní symbol. U nerezidentů k tomu patří oznámení ve stejné lhůtě. Za celý rok pak emitent podává vyúčtování do 1. dubna. Chybu v odvodu je lepší opravit hned po zjištění, protože úrok z prodlení běží od původní splatnosti.

Stav k 15. 10. 2026. Nejde o daňovou ani právní radu.

Reference

1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 38d a § 38da [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
2. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 33, § 72, § 137, § 141, § 154, § 155, § 166, § 235 a § 252 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280
3. Finanční správa, Bankovní účty finančních úřadů [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/placeni-dani/bankovni-ucty-financnich-uradu
4. Finanční správa, Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2026 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/Jak_spravne_zaplatit_dan_FU_v_roce_2026.pdf
5. Ministerstvo financí, Pokyny k vyplnění Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů, tiskopis 25 5466 vzor 20 [on-line]. [cit. 2026-10-15]. Dostupné z WWW: https://financnisprava.gov.cz